REPORT: MČR ve street workoutu 2K19

O víkendu se pořádalo již 5. mistrovství České Republiky ve street workoutu a Honza Holinec byl u toho. Mrkni na článek, kde se dozvíš nejen to, jak se změnil náš šampionát, ale i to, jak se změní i ten světový, kdo na něj poletí a jaká tato akce vlastně byla. 

Rozviklané trubky přišroubované na několika paletách
uprostřed opuštěné továrny byste na této akci nenašly.
(Foto: Martin Újezd)

Většinu reportů z akcí se snažím psát objektivně a z pohledu skoro až diváka – dnes to bude trochu jiné. V první řadě chci říct, aby lidé přestali nadávat na organizátory s tím, že se o soutěži dozvěděli na poslední chvíli. Četl jsem dost příspěvků o tom, jak je vše na nic a proč se na to rovnou nevykašleme, ale buďme rádi, že tu jsou lidé, co s organizací CSWA nemají v podstatě nic společného a přesto nám zařídili prostory, porotu i průběh. Takže těmto lidem bychom měli více než děkovat a když už chcete hledat viníka tak tím byl jen jeden jediný člověk, který hold vše (naštěstí naposledy) nechal na poslední chvíli. Každopádně ke zmiňovaným prostorům... Kdo jste zažil nebo viděl loňské rozviklané trubky přišroubované na několika paletách uprostřed opuštěné továrny, tak mi dáte určitě zapravdu, že se letos vše otočilo o 180 stupňů. Pokud jste četli můj report o Battle on bars vol. 1 v ers workout, tak si možná vzpomenete, jak jsem chválil především možnost rozcvičení na hrazdě nad molitanovou jámou a několika dalších konstrukcích. To se neomrzelo ani na této soutěži a díky skvělému zázemí pro závodníky padali úžasné výkony a naštěstí (oproti loňsku) nedošlo k žádnému zranění.

WOclub - české workoutové hřiště

Letos WSWFC kompletně pozměnila pravidla. Krom toho, že na stagi nesmějí být žádná zvířata, došlo např. ke změně sestavení poroty.  Jak národní tak i světové mistrovství má jen 3 porotce, kdy jeden z nich hodnotí statiku, druhý dynamickou akrobacii + dynamickou sílu a třetí hodnotí propojení zmiňovaných aspektů a celkový dojem. Další změnou je stanovení celkového času 120 sekund na jednotlivá kola. No a takovou třetí nejdůležitější změnou je vytvoření váhových kategorií. Vždy se v Moskvě soutěžilo jen v kategoriích ženy a muži, ale letos se zde pro obě pohlaví uskuteční 3 váhové kategorie. Ženy soutěží v kategorii do 50 kg, 50 kg – 60 kg a nad 60 kg. Muži jsou rozděleni do váhových kategorií do 68 kg, 68 – 80 kg a nad 80 kg. Na našem šampionátu se otevřely všechny mužské váhové kategorie, ale ženské se sloučily do jedné, což si myslím, že se stalo nejspíš ve většině zemí, a proto jsem zvědavý, jak to bude vypadat na MS. 

Do poroty letošního mistrovství usedl vítěz národního šampionátu v těžké váhové kategorii pro rok 2017 Petr Skokan, dále terapeut, psycholog, výživový poradce, trenér a masér v jedné osobě Pavel Šanda a trenér gymnastiky David Rejl.

Do poroty letos usedl Petr Skokan, Pavel Šanda v čele a David Rejl (z leva).
(Foto: Martin Újezd)

Celá akce odstartovala v 10 hodin po vážení a losování pořadí (kdy jsem si stejně jako v Karviné vytáhl nejnižší číslo a musel jsem jít první). Musím říct, že harmonogram byl s předstihem dodržen a vše utíkalo dost rychle, jelikož celá akce skončila už kolem druhé hodiny. Vliv na to samozřejmě mělo to, že na této soutěži byla jen jedna jediná disciplína, takže se nezdržovalo nějakými sets and reps nebo king of muscle up, ale také zde podle mě bylo celkem málo soutěžících – 18 kluků a 7 holek. Moc tomu nerozumím, např. moji kamarádi z Brna si výlet za soutěží udělali, ale pražáků jsem tu zrovna moc neviděl.

První kolo jsem se chtěl šetřit a schovat si to nejlepší až na finále, proto jsem jel jen to, co umím na jistotu a nechtěl jsem chybovat. Vše se mi povedlo, ale jelikož poslední dobou necvičím nějaké dlouhé sety, tak pro mě byly ty dvě minuty docela náročné. Svaly plné krve, bušící srdce a rychlé dýchání pro mě byl opravdu nezvyk a do mé další soutěže se to budu snažit určitě vylepšit. Byl jsem strašně rád za podporu lidí, co zde byli, a musím říct, že atmosféra byla více než přátelská. Někdo třeba spadl z hrazdy, ale ostatní ho hecovali, aby šel znovu a znovu, dokud ten prvek nechytí a nepředvede obrovskou show! Po skončení každé kategorie byly k vidění výsledky a bodové hodnocení porotců, které mělo samozřejmě vliv na postupující do dalšího kola a všichni tak věděli, kdo je v čele a kdo má největší šanci na výhru.

Honza si svá esa v rukávu schovával až na samotné finále.
(Foto: Martin Újezd)

Před finálem jsem byl celkem nervózní a v hlavě jsem se snažil opakovat si ta esa v rukávu, která chci předvést, abych alespoň pořádně zazářil. Svůj finální výkon jsem podpořil něčím, na co jsem vždy kašlal, ale teď v ton vidím opravdové benefity. Po svém prvním kole jsem se totiž pořádně protáhnul a poválel na masážním válci. Tím jsem si udělal jakýsi potréninkový cooldown, cítil jsem se daleko lépe a byl jsem daleko připravenější na další výkon. Většinou totiž jen skončím svůj set, ukloním se porotě a jdu si na několik hodin sednout, nehýbu se, vychladnu a tělo je potom ztuhlé a rozlámané. Když jsem se ale takto postupně „zchladil“ a dal tělo hezky plynule do klidu, tak se mi i před finálem rozcvičovalo daleko lépe a necítil jsem se tolik jako po bouračce. 

No a pak přišlo velké finále, na které jsem se tolik těšil. Soutěžící teď vzali za plyn a začala se dít neskutečná pekla. Hefesta, 540ky, one arm planche, one arm front levery, archer přítahy ve front leveru a takové ty skills, u kterých na instagramu jen slintáte, zde vykouzlily úžasnou atmosféru a obří hype.

One arm planche, hefesta nebo 540ky vykouzlily během finálového kola úžasnou atmosféru a obří hype.
(Foto: Martin Újezd)

Opravdu jsem si finále užil a i mně se vše podařilo, tak jak jsem plánoval, z čehož mám největší radost. Mým esem v rukávu, které jsem začal trénovat před týdnem, byl hollowback na dvou bradlech. Ještě nikde jsem neviděl jej provést zrovna takto a říkal jsem si, že by to mohlo vypadat dobře. Na tréningu jsem však při jeho trénování několikrát spadl, a proto se má nervozita točila kolem toho, jestli si rozbiju hlavu o prostřední bradlo, nebo tu stojku vybalancuji. Nakonec dopadlo vše dobře a dokonce jsem chytil i palmspin a vytáhl jsem ixové cristo, při kterém jsem se usmál na porotu a publikum a užíval si ten moment, při kterém se cítíte, jako kdybyste už nikdy neměli být smutní. 

Ve finále se Honzovi povedl precizní hollowback na dvou bradlech.
(Foto: Martin Újezd)

Se svým výkonem jsem byl tedy opravdu spokojený a už si jen užíval ostatní vystoupení a čekal na vyhlášení. Vítězem nejnižší váhové kategorie a reprezentantem naší země v Rusku se stal začínající soutěžící Adam Polinec, který zde házel ty zmiňované 540ky, schrim flipy, gingery a další neskutečné věci, které doufám, že na MS zařídí úžasné umístění. Střední váhovou kategorii vyhrál loňský vítěz a člen týmu Workout Mělník Petr Lešák, který se svými kousky vedl po prvním kole o 20 bodů a v podstatě nikdo neměl šanci jeho výkony dohnat. Z žen poletí reprezentovat naší zemi loňská reprezentantka Veronika Szabóová, která na soutěži pressovala stojku na single baru nebo prováděla striktní muscleup.

Z žen postupuje na mistrovství světa loňská vítězka Verča Szaboóvá, která i letos obhájila 1. místo.
(Foto: Martin Újezd)

No a nad mé očekávání letím do Moskvy i já a to za nejtěžší váhovou kategorii. Moc se mi tomu nechtělo věřit a hlavně jsem začal protestovat, jelikož v Moskvě se musí cvičit v botách, což já neumím. Teď pro mě tedy nastávají 3 týdny, kdy na sobě musím začít makat o 200 % víc, ale samozřejmě s opatrností, aby se neopakovalo, že si Český reprezentant před odletem udělá zranění. Možná stihnu ještě jednu soutěž před odletem, kde bych si rád vyzkoušel to, co plánuji na MS, ale jinak se teď budu snažit věnovat maximálním výkonům a správné regeneraci. Díky všem za podporu a díky organizátorům a porotcům za super akci. 

Připravili jsme si pro tebe slevu 5% na workoutové produkty na WOshop.cz! Stačí zadat kód "holinec5" v košíku a sleva se ti hned odečte. Podpoříš tak i samotného Honzu, aby pro tebe mohl psát další super články!

Komentáře

Mohlo by vás také zajímat